Ve 20. století nastal útlum, po druhé světové válce některé obce dokonce zanikly. Přímo na území parku se jednalo o Zadní Doubice a Zadní Jetřichovice. [20] Dnes se v parku nachází pouze jedna vesnice – Mezná. [1] Kromě Mezné se v parku nalézá i několik dalších lidských sídel, konkrétně Mezní Louka, restaurace Sokolí hnízdo u Pravčické brány, restaurace v soutěskách Kamenice, hotel Zámeček v blízkosti Vysoké Lípy, osada Na Tokání a hájovna Saula u Dolní Chřibské.
Vznikala však potřeba chránit oblast jako celek. První návrh na zřízení chráněné krajinné oblasti v povodí Labe mezi Litoměřicemi a Hřenskem podal v roce 1939 vládní prezident v Ústí nad Labem. Podle údajů z Okresního archivu v Děčíně se o vyhlášení národního parku uvažovalo již v roce 1943. Ochranářským snahám se dostalo slyšení až v 27.
[7] Pískovec je v této oblasti natolik dominantní, že se pro tento stav vžilo označení „pískovcový fenomén“. [11][12] Vedle hluboce zařezaných kaňonů Labe, Kamenice a Křinice se zde nachází vysoké skalní stěny a věže, plošiny, převisy a římsy, skalní města, bludiště a výjimkou nejsou ani hřibovité útvary. Snad nejznámějším skalním útvarem na území parku je Pravčická brána. S rozpětím 26, 5 m a výškou 16 m je největší přirozenou skalní branou v Evropě a je symbolem národního parku. [7][13] Menší obdobou Pravčické brány je Malá Pravčická brána, která dosahuje výšky 2, 3 m a šířky 3, 3 m; šíře oblouku je 1–1, 5 m. [14] Soutěska Kamenice K dalším netradičním skalním útvarům patří např. pískovcové převisy Jeskyně českých bratří a Velký pruský tábor, skalní průrva se schodištěm Úzké schody, menší skalní útvar Černá brána nebo jeskyně Vinný sklep.
Z dalších zástupců ryb v těchto tocích lze jmenovat lipana podhorního (Thymallus thymallus), vranku obecnou (Cottus gobio). V Jílovském potoce ještě žije střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus). Z kruhoústých se v České Švýcarsku vyskytuje už jen mihule potoční (Lampetra planeri), a to v toku Křinice a Kamenice. [29] Od roku 2000 se Správa národního parku snaží o navrácení lososa obecného (Salmo salar) do vod Kamenice.
[9] Čedičový kužel Růžovský vrch (619 m n. m. ), nejvyšší vrchol Českého Švýcarska Pro období třetihor je rovněž typická silná vulkanická činnost. Ta dala v oblasti vzniknout mnohým dominantám, z nichž tu nejvvyšší představuje Růžovský vrch (619 m n. m. ), čedičový kužel, který vznikl v dobách třetihorní zvýené vulkanické činnosti, kdy žhavé magma prorazilo vrstvu druhohorních pískovců a ztuhlo v horních, méně stabilních sedimentech. [9] Z dalších hor a kopců, které vznikly v důsledku vulkanických elevací, to jsou např. Mlýny, Suchý vrch, Koliště, Limberk, Vosí vrch, Český vrch, Větrný vrch či Popovičský vrch.
Během své dovolené zde můžete navštívit Krušné hory, Lužické hory, České středohoří, Tiské stěny a turisty hojně navštěvované České Švýcarsko s velmi známou Pravčickou bránou. V Českém Švýcarsku leží také nejníže položené místo kraje a i celé ČR a tím je hladina řeky Labe u Hřenska. V Ústeckém kraji se nachází také největrnější hora Čech - Milešovka (837 m) a hora Říp, na kterou vystoupal podle pověstí bájný praotec Čech. Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo měřící přes 130km a jsou velmi bohaté na výskyt kovových rud a léčivých pramenů. Hřeben Krušných hor je přirozenou hranicí mezi Čechami a Německem.
Falkenštejn, Šaunštejn). Lesy pokrývají 97% území. Původně dominantní buk lesní byl vytlačen dnes silně převažujícím smrkem ztepilým. Bylinné patro zde není příliš druhově rozmanité, zato v patru mechovém se vyskytují stovky druhů mechů a lišejníků. Kdysi známou rostlinou p